Tí ktorí sa už nevrátia..

20. ledna 2013 v 19:15 | Nin |  Tie moje "článočky"
"Každý z nás má tam hore medzi hviezdami niekoho, na koho nikdy nezabudne.."
Určite to poznáte. Ten pocit keď niekoho, kto bol vo vašom živote dôležitý stratíte. Znamená to, že už nikdy ho nebudete môcť objať, usmiať sa na ňho alebo ho len požiadať o pomoc.

Prvý moment je ťažký. Neviete či sa máte rozrevať ako malé decko, alebo len dúfať že to nie je pravda. Je ťažké uvedomiť si, že je to pravda a nič to už nezmení, nič ho nevráti späť.
Tumblr_ma1ll1x7pq1r62l1io1_500_large

Či je to prvý domáci miláčik, alebo niekto z rodiny koho ste mali velmi radi. Ten človek pre vás niečo znamenal, bol vám niečím kým nemohol byť niekto iný a teraz na ňho máte zabudnúť? Je pravda, že nikdy nie je dobré zabudnúť na niekoho kto pre vás znamenal tak vela.

Ale aj tak vám nepomôže nič, už ho nevrátite späť..Budú vám chýbať tie spomienky, tie veci ktoré ste robili spolu a teraz na ne budete samy. Už nebude môcť vám prísť pomôcť, nebude vás môcť rozveseliť keď budete mať slzy v očiach.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Green Green | Web | 20. ledna 2013 v 19:26 | Reagovat

To oko je úžasné !

2 PeťuL* PeťuL* | Web | 20. ledna 2013 v 20:03 | Reagovat

tak jsem ztratila svoji kamarádku:(( umřela před třema rokama.. nehorzně mi chybí♥

3 Lucy0077 Lucy0077 | Web | 20. ledna 2013 v 20:50 | Reagovat

ta animace výborná :-( a uplně přesně jsi to popsala přesně tak má výborný hlas ;-)

4 † Therr † † Therr † | Web | 21. ledna 2013 v 15:20 | Reagovat

Nádherný článek, ukápla mi slzička když pomyslím na ty co jsou už tam nahoře :')

5 Eve Eve | Web | 21. ledna 2013 v 16:21 | Reagovat

pekne napísané :)

6 Caroline Caroline | Web | 21. ledna 2013 v 19:29 | Reagovat

Naozaj si to pekne napísala. A tá animácia to naozaj vystihuje.

7 Bajušik Bajušik | 21. ledna 2013 v 22:21 | Reagovat

Krásny článok ;-) no musí to byť strašné keď prídete o niekoho koho nemôžete objať... nič skratka je preč neviem si to ani predstaviť :-(

8 Helčaa Helčaa | Web | 22. ledna 2013 v 18:33 | Reagovat

Když mě umřel táta, bylo mi sedm, někdy se vzbudím s pocitem, že táta je vedle v obýváku, nebo že už je v práci a pak si to ale uvědomím a řeknu 'Já nemám tátu' a spustí se u mě dlouhej brek.
Jendou mi kamarádka řekla,kdžy se jí vyboural táta, ale přežil 'Ty nevíš, jaký to je, když ti málem umře táta'
Řekla jsem jí, že já vím až moc dobře. Došlo jí to až pak a rozbrečela se mi v náručí. Mám tu výhodu, že já se před kamarádama nerozbrečím, nidy. Nedokážu to

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama